Csdl

Asi každý z nás si přejeme, abychom žili ve státě, který prosperuje a je postaráno o každého v něm. A tak se často spoléháme na stát. A proč by taky ne. Konec konců je to přece státu povinnost. Aby se dostatečně starala o svoje obyvatele a stát. A my máme možnost a právo se podílet na volbách. A my si tak můžeme svobodně volit koho ve vládě budeme mít. Ale často se nám může zdát, že je to jen házení pomyslného hrachu na zeď. Protože ať se rozhodneme volit kohokoliv vždy je výsledek stejný. A malým stranám je skoro nemožné pomáhat. Protože i když získají váš hlas, ostatní lidé půjdou vždy volit strany velké a transparentní. Tak kdy se rozhodneme něco změnit.

A tak se najednou ocitáme v začarovaném kruhu. Pokud nezměníme jako celek svoji taktiku ve volbách a k jejich přístupu, nic se už nikdy nezmění. Tak jako co se děje teď. Spousta z nás ještě nedávno kritizovala vládu Andreje Babiše. A tak jsme se všichni dušovali, že už nikdy nedopustíme, aby se takové chyby opakovaly. A dokázali jsme se shodnout jen na jedné věci. A to na takové, že nedopustíme, aby znovu zvítězila ta stejná strana. A tak jsme zase skupinově naletěli na předvolební kampaně a sliby. A tak se s naší pomocí chytla moci aktuální vláda pana Petra Fialy.

A že by se něco změnilo k lepšímu to asi nejspíše sotva. Jako pokaždé se vláda ohání tím, že jejich aktuální problémy jsou neúnosné. A že vláda, která tu byla před nimi nemusela činit stejná rozhodnutí. A také to, že oni nemůžou napravovat dluhy, které tu napáchala vláda před mini. A jak jinak, jiná vláda, stejné zoufalství. A tak se nic nemění a problémy narůstají. A my dokážeme jen kritizovat a tiše se vztekat nad pivem v hospodě s kamarády. Pokud chceme něco změnit je nedůležitější začít u sebe. A nenechat se ovlivňovat a manipulovat. Snažme se místo obviňování hledat řešení.