Jak jste na tom vy a vzdělání? Baví vás škola a učení? Pokud ano, tak jste moji lidé. Protože mě také velice hodně baví se vzdělávat a číst knihy. Opravdu si nedokáži představit, kdybych třeba měla přítele, který by byl úplně proti mně. A kdyby byl úplně pravý opak mě, protože jeden můj bývalý přítel, se kterým jsem chodila před osmi lety, tak ten byl úplný analfabet. On mi řekl, a ještě se tím chlubil, že vůbec nemá rád knihy. A potom jsem se zeptala, jak dělal maturitu, když byla také povinná četba. A tak mi přítel řekl, že vůbec nic nečetl. Jak je tohle možné?
Takže tohle mě docela zarazilo, protože jsem se také zeptala ještě svého bývalého přítele, jak to tedy udělal, když dělal maturitu. A on mi řekl, že ani maturitu neudělal. Takže on sice vychodil čtyři roky střední školy, ale maturitou nemá. Takže on místo maturity anebo výučního oboru má jenom čtyři roky střední školy. Co to vůbec znamená? Počítá se to jako škola? No, uvidíme, jak tohle všechno dopadne. Vůbec nevím, jestli tohle se dá brát také jako maturita. A navíc mi ani takhle o vzdělání někoho druhého mi moc nejde, protože o vzdělání mi jde hlavně o to moje.
Vždycky jsem chtěla mít vysokou školu, kterou také naštěstí mám a jsem za to vděčná. Zkoušela jsem ještě potom druhou vysokou školu, ale ta se mi bohužel nepodařila, takže mám pouze jenom jednu vysokou školu. Ale i to mě stačí a jsem spokojená, že jsem to dotáhla takhle daleko. Myslím si, že až budu mít děti, tak bych si také moc přála, aby také moje děti měly vysokou školu. Ale pokud nebudou chtít jít studovat vysokou školu, tak mi to nevadí, protože rozhodně nepatřím k těm rodičům, kteří své děti nutí, aby studovaly dále, protože je to jejich volba mě také nikdo nenutil, chtěla jsem to jen sama. Děti se nemají do ničeho nutit. Myslím si, že vzdělání také záleží na povaze a touze něco udělat.